Učíme se obkládat

Obklady jsou součástí většiny domů a ačkoliv je v mnoha případech moudré přizvat si zručného obkladače, šikovní lidé si mohou udělat obklady svépomocí. Pro ně tady máme pár rad. Obklady používáme na vnitřní i vnější stěny objektů tam, kde by omítka z důvodů účelových nebo estetických nesplnila zcela svoji úlohu. Tak obkládáme stěny koupelen, umýváren nebo koutů v kuchyních keramickými obkládačkami, abychom stěny mohli snadno umývat. Z estetických důvodů obkládáme např. vnější stěny podezdívek objektů nebo jiné exponované partie exteriéru kamennými deskami.

Vnější obklady

Pro vnější obklady stavebních objektů se hodí nejlépe kamenné desky z pískovce o tloušťce 3-15 cm obdélníkového tvaru. Mramorové desky leštěné se hodí pro interiéry. Leštěné kamenné obklady na vnějších stěnách ztrácejí vlivem povětrnostních podmínek lesk, a tím i působivost. Proto je vhodnější pro vnější obklady přírodní kámen, třeba i břidlice.

Keramické obkládačky kameninové

Keramické obkládačky kameninové, tzv. kabřince, jsou velmi odolné vůči atmosférickým vlivům i vůči mechanickému poškození a používáme je proto zejména na spodní partie zdiva. Vyrábějí se v různých barvách a odstínech od tmavě hnědé přes skořicovou až po žlutou. Můžeme jimi obložit i krb. Obkládáme-li stěny kamennými deskami, musíme je s ohledem na jejich hmotnost zachytit na zdi pozinkovanými skobami, u těžších desek konzolami vetknutými do zdiva.

Vnitřní obklady

Pro vnitřní obklady používáme nejčastěji keramické obkládačky (protože se vyrábějí z kaolinu a z pórovinového jílu, nazývají se též pórovinové obkládačky; po vylisování se vypalují a na vnější straně polévají glazurou). Do jejich vnitřní strany jsou vylisovány rýhy pro lepší zachycení v omítce na stěně. Obklady provádíme na usazené cihlové zdivo i na betonové stěny, jejichž povrch musí být zdrsněn, aby na něj obkladová omítka dobře přilnula. Jako podklad nahodíme 1,5 až 2 cm tlustou vrstvu cementové malty s přídavkem vápna.

S obkládáním začneme až po zavadnutí podkladu. Obkládačky namočíme do vody a postupně nanášíme na každou rovnoměrnou vrstvu malty, kterou jsme použili k nahození podkladu. Nejdříve zachytíme po jedné obkládačce v každém rohu plochy, kterou chceme obložit. Obkládačku zachytíme na stěnu přitlačením a vyrovnáme mírným přiklepnutím paličkou. Takto položené první obkládačky určují výškově správnou rovinu, do níž pokládáme stejným způsobem další obkládačky. Přiložením rovné lati kontrolujeme’v každé řadě vodorovně i svisle jejich správné výškové usazení. U vnitřních obkladů začínáme od spodní řady a svislé i vodorovné spáry mezi obkládačkami vymezujeme dřevěnými klínky na 4 mm.

Pak klademe další řady a skončíme v předpokládané výšce obkladu plnou řadou obkládaček. Ve vodorovném směru musíme většinou poslední obkládačku přiseknout a zabrousit, a to na potřebný rozměr stěny. Rohy a kouty stěn vytváříme obvykle pomocí tvarových obkládaček. Po zatuhnutí malty pod obkládačkami vytáhneme klínky ze spár, které vyspárujeme cementovou maltou. Při vnějších obkladech začínáme zpravidla nejvyšší řadou u hrany obkládané stěny a obkládačky poslední spodní řady přisekneme’ na potřebnou výšku, někdy i délku.