Jak na hoblování dřeva

Už jste někdy hoblovali dřevo? Pokud ne, přinejmenším jste jistě někdy byli svědky hoblování v dílně. Hoblování je jedním ze základních způsobů opracování rovných ploch. Technika hoblování je sice velmi jednoduchá, vyžaduje však určitý cvik, abychom s dílem byli spokojeni.

Předpoklady pro úspěšné hoblování

První podmínkou úspěchu je řádné upnutí hoblovaného předmětu. Hoblujeme-li například prkno, musí být upnuto tak, aby se při hoblování neprohýbalo a neposouvalo. Upínadlo nesmí ovšem bránit vlastními pohybu s hoblíkem.

Druhým předpokladem kvalitní práce je dobrý nástroj. Hoblík je nástroj, který vyžaduje nejen nůž s ostrým břitem, ale i správné seřízení nože. Proto je nutné, abychom se seznámili s konstrukcí hoblíku. Těleso hoblíku má vpředu rukojeť ve tvaru nosu a uprostřed dutinu. Do ní vkládáme šikmo plochý, ocelový nůž, který zajišťujeme dřevěným klínem. Nůž (je bud‘ jednoduchý, nebo dvojitý) musí být seřízen v tělese hoblíku tak, aby břit nože přečníval spodní plochu hoblíku jen o tloušťku třísky, kterou chceme ubírat. Je-li břit příliš vysazen, hoblík se zasekává a ubírá tlusté, nerovné třísky. Při příliš malém vysazeném břitu hoblík téměř neubírá. Správně seřízený nůž zajistíme příklepem kladívkem na dřevěný klín.

Správný výběr hoblíku

hoblovani-drevaPro hrubé dorovnání ploch se hodí hoblík s kruhovitým břitem, pro přípravu hladkých ploch používáme hoblík s rovným břitem a pro hoblování načisto hoblík s dvojitým nožem. Tento hoblík má tu výhodu, že prohnutá příložka na noži láme třísky ihned při řezu a zabraňuje zasekávání nože do dřeva. Umožňuje hoblovat někdy i proti létům dřeva, což je u hoblíku s jednoduchým nožem nemožné. Při domácích pracích se nejlépe osvědčí hoblík s dvojitým nožem. Speciální hoblíky tvoří úzký hoblík (na úzké drážky) a dlouhý hoblík, zvaný macek (na dlouhé plochy).

Při hoblování mění nůž v tělese postupně svou polohu, a proto občas pohledem na spodní plochu hoblíku v úrovni očí kontrolujeme, zda má správný přesah a zda je jeho břit rovnoběžný s plochou hoblíku. Poklepeme-li lehce na zadní čelo tělesa hoblíku, klín se uvolňuje a vtahuje dovnitř tělesa i nůž. Příklepem kladívkem na horní část nože vysuneme nůž opět do správné polohy a klínem zajistíme. Musíme přitom počítat s tím, že přiklepnutím klínu se poněkud posune i nůž.

Samotné hoblování provádíme tak, že levou rukou vedeme rukojeť hoblíku a pravou rukou tlačíme na zadní čelo hoblíku. Zpočátku ubírá hoblík třísku na vyvýšených místech plochy, později po vyrovnání rovnoměrně po celé délce, což znamená, že plocha je po celé délce rovná. Třísku ubíráme jednu vedle druhé, postupně v celé šíři plochy. Snažíme se hoblovat vždy po dřevě, nikoliv proti létům, aby se odštípla tříska. Při hoblování napříč růstu dřeva musíme pracovat s mimořádnou opatrností, hoblovat z obou příčných stran směrem dovnitř, jinak se krajní vlákna odštípnou.

Hoblovaná plocha má být suchá a čistá, neznečištěná olejem, betonovou směsí nebo maltou. Nástroj také rychle otupuje plocha natřená barvou nebo jiným nátěrem. Abychom urychlili kladení obkládaček a při tom zachovali rovnoměrné spárování, používáme také speciální podkladové mřížky různých konstrukčních systémů, do nichž pak obkládačky zpravidla jednoduše vkládáme a lepíme tenkou vrstvou lepicího tmelu.

V současné době se vyrábějí pórovinové obkládačky, hutné obkládačky, keramické dlaždice, průmyslové dlaždice, glazovaná i neglazovaná mozaika. Převážná část současné produkce pórovinových obkládaček se dodává o rozměrech 150 X 150 X 6 mm s bílými a barevnými, většinou krycími, neprůhlednými glazurami. Podobně jako u zahraničních výrobků se připravuje zdobení povrchů obkládadaček sítotiskem, mramorováním, tupováním, obtisky nebo krystalickými glazurami.