Plody angreštu se dají konzumovat buď přímo, nebo je lze použít na koláče, bublaniny a další pokrmy, ale snad nejčastěji se angrešt kompotuje, neboť plody jsou poměrně tuhé a nehrozí jejich rozmačkání.
Pěstování angreštu vyžaduje splnění alespoň základních zásad. Předně bychom neměli angrešt sázet na stanoviště, kam svítí sluníčko celý den. Angrešt vyžaduje alespoň částečně zastíněnou polohu někde v závětří zahrady a je nenáročný na složení půdy. Každé jaro je potřeba provádět zmlazovací řez, kterým se odstraňují staré výhony a mladé se zkracují na dvě až tři očka. Vždy je lepší vysazovat několik stromků nebo keřů vedle sebe, neboť angrešt je rostlina samosprašná. U stromků je nutná pevná opora a kůl by měl minimálně sahat až po korunku. Na podzim odhrabeme listí, které raději spálíme nebo odvezeme do sběrného dvora, abychom zabránili vzniku chorob. Keříky či stromky angreštu pak namulčujeme kompostem nebo podrcenými větvemi, neboť tato vrstva omezí promrzání půdy do hloubky.
Nové angrešty se mohou sázet na podzim i na jaře. Doporučuje se do připravené jámy nejprve přidat vrstvu nasekané trávy a trošku vyzrálého kompostu, který bude pro rostlinu zdrojem živin. Další rok je ale už potřeba hnojit tekutým hnojivem.
Největší pohromou pro zahrádkáře je u angreštu choroba známá jako americké hnědé padlí. Pokud se na keřích či stromcích objeví bílé chomáčky, je již pro záchranu úrody pozdě. Proto je důležitější prevence než léčba. Před americkým padlím je nejspolehlivější a nejúčinější obranou postřik přípravkem Bioton, okamžité spálení napadených větví a na podzim pravidelné odstraňování spadaného listí.
