Moje cesta ke dřevu

Protože nám v rodině místo krve proudí v těle míza stromů a se dřevem pracovali předkové do několikátého kolene, neměl jsem vůbec pochybnosti o tom, čím budu. Děda měl vždy velkou radost, když mi dal do ruky kousek lipového prkýnka, a chtěl, abych si svého pejska vyřezal pomocí lupénkové pilky úplně sám. A tak jsem vyřezával a to nejen pro sebe. Babičky dostali k Vánocům prkýnko pod chleba inspirované zlatým prasátkem, které jsem nikdy nezahlédl. Rozhodování, čím budu, bylo snadné a bez zaváhání jsem si vybral truhlaření. Dřevěné sochy​ dostaly pevný základ.

Maminka v té době pracovala jako vedoucí, stejně jako předkové, ve firmě Dřevotex Letohrad. Tam mi jednou ukázala opravdu velkou kupu malých kousků překližky. Vyučený truhlář řezal denně 14 let stejné kousky na výrobu gramofonových kufrů pro Teslu. Bylo jasné, že pokud Tesla nezmění rozměry, nedostane se k něčemu jinému. To mne tehdy dost vyděsilo. Narychlo jsem změnil plány a vyučil jsem se v SOU Žamberk kuchařem roku 1990. Mohl jsem alespoň svobodně vařit každý den jiné jídlo. Řezbařina a obrábění dřeva bylo stále mým nejlepším koníčkem. Zahradní sochy už měly pevný základ.

Vojna se dřevem

Základní vojenskou službu jsem absolvoval jako pomocník pancéřovníka v Chrudimi. Pak jsem nastoupil k hasičskému sboru vojenského bytového fondu v Těchoníně, získal jsem funkci odpovědného provozního radiooperatéra, vedoucího lezecké skupiny pro práce ve výškách a také nad volnou hloubkou, měl jsem i pravomoc školit členy lezecké skupiny. Získal jsem řidičského oprávnění skupiny C, T, následovalo získání práva řídit vozidla s předností v jízdě a obdržel jsem funkci strojníka. A pak se objevil kurz ovládání motorové pily. Geny se prostě neunaví, a pokud je vám něco souzeno, jinak to nebude.

V roce 2001 jsem už při zaměstnání navštěvoval SOU v Žamberku, obor truhlář. V lednu 2002 byla posádka v Těchoníně kvůli úsporám zrušena ministrem Tvrdíkem a tak jsem trávil ve škole víc času. Úspěšně jsem složil závěrečné zkoušky a 1. ledna 2003 jsem si založil živnost v oboru truhlář, výroba nábytku a zahradní dekorace. No a tu již provozuji dodnes. Osudu prostě nikdo neuteče.

Dřevo mě živí

Živím se výrobou nábytku a na přání mnoha zákazníkům vyrábím i dřevěné sochy. Většinu z nich vyřezávám pouze motorovou pilou. I tak hrubým nástrojem lze vyrobit předměty i sochy s jemným vzhledem. Rád vytvářím sošky zvířat a hlav lidí za pomocí řezbářských dlát, které jsou vyhlazeny bez strojů. Tato dřevěné sochy jsou vhodné do interiéru. Pro zákazníky, které přitahuje hrubý vzhled výrobků, vyrábím zahradní dekorace a sochy motorovou pilou, které jsou vhodné jako zahradní sochy pro venkovní použití.