Hnojíme zahradu

Kvalitní a bohatý na živiny je také hnůj koňský, který pro svou výhřevnost se nejvíce používá ve sklenících a pařeništích pod okurky, papriky a jinou zeleninu. Úplně nejbohatší na živiny je drůbeží trus. Ovšem s  pass4sure 000-998 tím je potřeba nakládat opatrně, neboť je až příliš silný a rostliny bychom mohli spálit.

 

Proto je dobré drůbeží trus ředit nebo míchat například s pilinami a kompostem. Nejlepší je udělat ze slepičího, holubího nebo i králičího trusu zálivku. Po zředění vodou se roztok nechá překvasit alespoň dva týdny v sudu nebo větší nádobě a občas je třeba jej promíchat. Na záhonu pak roztok aplikujeme zásadně po dešti nebo po důkladné zálivce.

Hnojení chlévským hnojem se doporučuje pouze na podzim, aby měl čas se patřičně rozložit a obohatit půdu. Na jaře je již pozdě, neboť sazeničky by v čerstvé chlévské mrvě zahynuly. Pokud jde o dávky, je lepší hnojit méně, ale častěji. U lehkých půd se doporučuje interval dva až tři roky, v těžších půdách to stačí pass4sure EC0-232 za pět let. Hnůj je třeba na podzim zarýt v lehčích půdách hlouběji než v těžších.

 

Je známo, že základním stavebním prvkem v půdě je dusík. Do půdy ho můžeme dopravit nejen koupenými hnojivy, ale také pěstováním vhodných plodin, které mají u kořenů bakterie, jež si dusík obsažený ve vzduchu dokážou změnit na biohnojivo. Tyto rostliny se vysazují na záhony po sklizni zeleniny, brambor a dalších plodin a při podzimním rytí je zapravíme do půdy. Nejvhodnějším zeleným hnojivem je jetel, vojtěška, hrách, fazole a hořčice. Tyto rostliny jsou nejvíce prospěšné bramborám, mrkvi, okurkám, květáku, ředkvičkám a také mnohým bylinám.