Omítka je povrch pokrývající zdi, stěny a stropy. Díky touto povrchu se dokonale skryjí všechny nerovnosti a dokonce i starý dům se může s novou omítkou obléknout do moderní podoby. Mnoho lidí by chtělo novou omítku, ale zhola nic o jejich problematice nevědí, proto si o nich povíme více.
Vnitřní omítky
Vnitřní omítky zhotovujeme podle účelu zhruba ve třech druzích:
- Vápenné omítky, nahozené v jedné vrstvě, používáme pro podřadnější účely, např. sklepy, pomocné místnosti apod. Provádíme je buď jen pouhým nahozením lžící, bez hlazení, o tloušťce 1-2 cm, nebo povrch po nahození uhladíme dřevěným hladítkem. Vápennou maltu vytvoříme ze 150-200 kg vápna na 1 m3 písku.
- Štukové omítky provádíme v obytných místnostech. Tato omítka se skládá ze dvou vrstev. První, tzv. jádro, je z vápenné omítky tloušťky 1-1,5 cm. Jako druhou vrstvu nanášíme na zatvrdlé jádro štukovou omítku z malty namíchané z jemného prosátého písku nebo stavební suti a vápna v poměru 2 : 1. Štukovou vrstvu o tloušťce 3-5 mm uhladíme dřevěným a plstěným hladítkem.
- Cementové omítky se hodí do místnosti, kde má být stěna chráněna před vodou, např. v prádelně, umývárně apod., pokud nepoužijeme keramické obklady. Omítku provádíme ve dvou vrstvách, spodní o tloušťce 1 až 1,5 cm z cementové malty a vrchní o tloušťce 2 cm z cementu rozdělaného ve vodě, s přidáním jemného prosátého říčního písku. Vodotěsnosti dosáhneme tzv. vypálením omítky, tj. poprášením vrchní vrstvy omítky suchým cementem a uhlazením povrchu ocelovým hladítkem.
Vnější omítky
Vnější omítky zhotovujeme opět podle účelu použití v několika druzích:
- Vápenná omítka ostrá je vhodná pro vzhledově málo exponované plochy, např. na ohrady, pilíře apod. Zhotovíme ji o tloušťce 1 cm jednoduchým nahozením řídké malty.
- Vápenná omítka hrubá je proti předešlé tlustší – asi 1,5 cm a jejich povrch uhladíme dřevěným hladítkem. Složení malty je pro ‚oba druhy omítky shodné jako pro vnitřní vápennou omítku.
- Štukové omítky hlazené používáme na vnější plochy stěn obytných objektů, podobně jako vnitřní omítky, ve dvou vrstvách. Složení malty je také podobné; použijeme však raději hydraulické vápno, které činí omítku odolnější. Povrch spodní vrstvy zdrsníme před zatvrdnutím poškrábáním hřebenem, aby se s ní vrchní vrstva dobře spojila. Povrch vrchní vrstvy můžeme zušlechtit postříkáním řídkou maltou pomocí koštěte, které namáčíme do malty a nárazem na lat‘ odstřikujeme.
- Štuková omítka plastická je vhodná na rekreační objekty nebo rodinné domky. Provedeme ji podobným způsobem jako štukovou hlazenou omítku s tím rozdílem, že uhlazený povrch vrchní omítky upravíme zaškrabáním nepravidelných svislých rýh podobného charakteru jako je struktura kůry dřeva. Použijeme k tomu buď hřeben, připravený z laťky asi 20 cm dlouhé se zaraženými hřeby, popřípadě šrouby, nebo hrubé proutěné koště. Jiným způsobem plastické omítky je omítka upravená menším štětcem, kterým vrchní vrstvu v hustě síti vyhlubujeme, tím dosáhneme působivých převisů. Po zatvrdnutí naneseme 1 cm vrstvu v hustě síti vyhlubujeme, a tím dosáhneme působivých převisů.
- Zušlechtěná omítka se škrábaným povrchem se provede ve dvou vrstvách. Podklad zhotovíme z nastavované malty o tloušťce 1-4 cm. Po zatvrdnutí naneseme 1 cm vrstvu ze směsi vápna, cementu lomové drti, písku a slídy. Tato směs se prodává v pytlích po 50 kg v zrnění jemném, středním nebo hrubém, pod názvem břízolit. Po částečném zaschnutí povrch navlhčíme a upravíme škrábáním pomoci plechové škrabky nebo ocelového hřebenu. Po úpravě povrchu omítku ještě kartáčujeme. Tyto omítky jsou velmi trvanlivé a odolné.